Jméno asi určil Myslek

Podle staré legendy byly Myslkovice osídleny již v 9. století kmenem, který vedl stařešina Myslek. Od něho pochází údajně i jméno obce.

První písemná zmínka se datuje v roce 1367. "23. ledna Jeniš a Oldřich spolu s pány Rožmberskými a Kunešem z Přehořova dali tolik platu, aby mohl v Soběslavi druhý vikář neb střídník chován býti," píše se v kronikách. V roce 1415 připojil majitel panství rytíř Boček svou pečeť pod protest proti upálení mistra Jana Husa. V roce 1653 generální komise vizitační uvádí 16 rolníků a chalupníků, z toho "2 rolníci na živnosti zkažený a jeden rolnický grunt pustý". Od dob Dvořeckých z Olbramovic, kteří ves s tvrzí vlastnili do roku 1613, se myslkovické panství rozlohou neměnilo.

V letech 1666 až 1703 byla stará tvrz přestavěna na zámek.

                         V Sommerově topografii se nacházejí údaje o hospodářských poměrech

v Myslkovicích, Sedlečku a Roudné včetně Janova. "Platících daň je 1504, z toho 63 izraelských rodin. Živnostmi jsou: po jedné pekař, vinopalník, sládek, řezník, sklenář, draslář a kolář, dále pět výčepníků piva, tři bednáři, sedm podomních obchodníků, dva kamnáři, tři zámečníci, dva mlynáři, tři kováři, osm krejčích, devět ševců, tři truhláři, dva hrnčíři a 16 tkalců. Navíc jeden ranhojič a jedna porodní bába, oba z Myslkovic." Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem. Kromě vyjedení přinesli vojáci také choleru. Roku 1877 koupil Myslkovice hrabě Wratislav z Mitrovic na Dírné a obec poprvé za 600 let přestala být sídlem vrchnosti. V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 opět postupně vrácen. Dnes jej spravuje Eugen Wratislav.

deníky Bohemia - Táborské listy  4. 11. 2004

Historií se vine židovská nit

                                    Významnou skupinu obyvatel tvořili v minulosti Židé. První písemná zmínka o nich je z roku 1706, kdy se uvádí, že žili v Myslkovicích již před rokem 1650. Soběslav měla od Petra Voka výsadu z roku 1594, podle které nemusela Židy ve městě trpět - ti se tedy usazovali v okolních vsích jako Myslkovice, Tučapy nebo Přehořov. Zatímco v roce 1706 zde žily tři rodiny, v roce 1850 tvořili Židé polovinu z 978 obyvatel vsi. Tehdy tu žilo 65 rodin, zahrnujících celkem 474 osob židovského vyznání. Po úplném zrovnoprávnění Židů s ostatními obyvateli Rakouska - Uherska postupně odcházejí do větších měst. Prodej Fischlova lihovaru, který zaměstnával Židy i místní sedláky vyvážející líh až do Verony, odchod Židů uspíšil. Lihovar koupila vrchnost, která předtím přerušila dodávky vody z rybníka. Nahradit vodu se nepodařilo ani vykopáním třicetimetrových studní. V roce 1890 zbylo jen 71 Židů a v roce 1930 poslední dvě osoby. V roce 1939 podléhalo rasovým zákonům nacistického Německa devet osob, jejichž odvlečením se historie židovství v Myslkovicích uzavřela. Nejdřív si Židé stavěli domy kolem rybníka, později i v západní části vsi, které se dodnes říká Židovna. U rybníka byla pro potřeby židovské obce postavena v roce 1770 synagoga s rabínským domem. Ta sloužila svému účelu do roku 1931. Zpustlá byla v roce 1963 zbořena. Židovská škola je doložena už z roku 1730 (dnešní č.p. 90, později přemístěna). Býval zde také špitál a lázně. Židé se většinou zabývali obchodem se střižním zbožím, podomním obchodem, byli řezníky, prýmkaři, pekaři, vinopalníky, měli svého učitele i trafikanta. Po Židech zůstal za obcí hřbitov založený před rokem 1750. Udržoval ho až do své smrti Antonín Novotný z Myslkovic.

deníky Bohemia - Táborské listy  4. 11. 2004

Kovář ve zvířecí podobě čeká na toho, kdo se s ním polaská

Myslkovice jsou pěknou a upravenou obcí, kterou je milé navštívit. Zdá se, že vesnice přímo dýchá klidem a pohodou a přece na začátku minulého století se její jméno ocitlo na titulních stránkách všech novin vycházejících v tehdejším Rakousku - Uhersku. Na zdejším zámku, kde dlel na letním bytě, totiž 19. 8. 1901 nečekaně zemřel ve věku 47 let vynikající národohospodář, stoupenec ekonomických idejí T. G. Masaryka a dr. Kramáře - dr. Josek Kaizl. Jeho tělo bylo balzamováno a uloženo na pražském Vyšehradě. Myslkovice byly podle staré legendy založeny už v 9. století, a to jakýmsi stařešinou Myslíkem. Poprvé jsou ale písemně připomínány v roce 1367 jako sídlo jistého Jeniše a Oldřicha, z nichž ten první tu postavil tvrz, která stávala na místě pozdějšího stavení číslo osm. V roce 1483 patřila část vsi k Brandlínu, druhou držel Kuneš Dvořecký z Olbramovic. Jeho syn v roce 1575 přikoupil i první část vsi. Další potomek - Mikuláš ml. - celé zboží prodal své manželce Anežce z Hodic, což se ukázalo jako velice prozíravý čin, protože členové tohoto rodu byli po Bílé Hoře potrestáni ztrátou veškerého majetku. Anežce se ale podařilo prokázat, že zboží od manžela řádně koupila, a proto jí bylo navráceno. Pak se držitelé vsi dost často střídali a jeden z nich, asi Leopold Voračický z Paběnic, přestavěl starou tvrz na jednoduchý zámeček. Ten byl dalšími majiteli různě přestavován, zejména pak v 19. století. Sňatkem dcery Jana Václava Vchynského se Myslkovice dostaly do rukou Vratislavů z Mitrovic. Začátkem 19. století sice byly opět odprodány, ale v roce 1877 je od J. Mayera, starosty soběslavského okresu, znovu koupil hrabě Eugen Vratislav z Mitrovic a připojil je ke svému dírenskému panství. Myslkovice byly spolu s Tučapy a Přehořovem na soběslavsku hlavním sídlem Židů. Ti se zde začali usazovat již před rokem 1650 a v polovině 19. století tvořili v Myslkovicích asi polovinu všech obyvatel. Měli zde svou školu, špitál, synagogu i hřbitov založený v roce 1724. Na jeho "znovuvzkříšení" má obrovskou zásluhu zdejší, žel dnes už zvěčnělý rodák Antonín Novotný, který hřbitovu vrátil jeho důstojnost. Významným rodákem je MUDr. Leopold Freud, který se v Myslkovicích narodil v roce 1868 a ve Vídni se stal profesorem medicíny. Byl průkopníkem tzv. radioterapie - ozařování při léčení onemocnění kůže a vlasů. Z Myslkovic také pocházela rodina významného politika Rakouska - Uherska, předáka sociálních demokratů, Viktora Adlera. V Myslkovicích žil před mnoha lety kovář - doslova všeuměl. Léčil lidi a trhal jim zuby, dovedl pomoci dobytku a v řemesle vynikal jako málokterý v tom oboru. Jen jedno nedokázal, a to ho strašně trápilo. Ať dělal, co dělal, nikdy se mu nepodařilo svařit ráfek na kolo vozu. Tato skutečnost se samozřejmě brzy roznesla a lidé se s podobnými zakázkami začali raději obracet na kováře ve vedleijší vsi. To našemu kováři nemohlo být jedno a velice těžce to nesl. Jednou, když už si skoro zoufal, si všiml, jak na dvoře kovárny jeho čuník vyryl čumákem hlínu zvláštní barvy. Vzal jí trochu do ruky a pořádně ji prohlédl. A tu ho zničehonic napadlo, že by ji mohl použít při sváření. Hned to zkusil - a ejhle! Svár ráfku držel jako židovská víra. Kovář byl radostí bez sebe a hned rozhlásil, že bude lidem svařovat, na co si vzpomenou. Jeho radost ale netrvala dlouho. Jak už to na světě bývá, lidé si z něj začali utahovat, že bez prasete by to nedokázal. To kováře popudilo natolik, že milého čuníka umlátil. Za trest se tu kovář občas zjevuje ve zvířecí podobě a čeká, kdo se s ním polaská. Jen tak může být vysvobozen.

   deníky Bohemia - Táborské listy 13. 11. 2004   

Židé

První písemná zmínka o Židech v Myslkovicích je z r. 1706, kdy se uvádí, že zde již žili „před rokem 1650“.

Soběslav měla výsadu od Petra Voka z r. 1594, že nemusela Židy ve městě trpět, a proto se Židé usazovali na okolních šlechtických statcích, jako byly Myslkovice, Tučapy, či Přehořev.

Nejdříve si Židé v Myslkovicích stavěli domky okolo Dolejšího rybníka, ale později, když jejich počet stoupal, začali si stavět v západní části vsi, které se dodnes říká „Židovna“. Většina židovských domků je v přestavbách do dnešních dnů zachována.

Židovská obec se ustavila v druhé polovině 18.století. U Dolejšího rybníka byla postavena r. 1770 synagoga s připojeným rabínským domem, která sloužila svému účelu až do r. 1931 a pak byla ponechána svému osudu. Synagoga stávala na samém kraji rybníka, nyní zahrada domu č.65. Zpustlá synagoga byla zbořena r. 1963. Židovská škola je doložena již v r. 1730, (nynější č 90). Škola byla v roce 1850 přemístěna do „Židoven“. Špitál stál jižně od Dolejšího rybníka. Židovské lázně pro časté požáry několikrát měnily místo.

Největší příliv Židů byl za Vratislavů, Wiederspergů a Neveklovských, tj. v letech 1733-1860.

V roce 1706 byly ve vsi 3 rodiny, ale již v roce 1783 je tu 35 rodin, tj. včetně dětí 163osob, a to zde nejsou započítány svobodné dospělé ženy, ovdovělé osoby bez dětí, různí dědečkové a babičky, děvečky, služky a různí pomocníci.

V roce 1850 žilo v Myslkovicích již 65 rodin, celkem 474 osob židovského vyznání, z 978, což byla polovina tehdejšího počtu obyvatel vsi.

Židé se většinou zabývali podomním obchodem, obchodem se střižním zbožím, někteří jsou řezníci, prýmkaři, pekaři, vinopalníci a najdeme tu i trafikanta a učitele.

Po úplném zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem Rakousko-Uherské monarchie roce 1867, dochází k postupnému odchodu Židů do větších měst. V roce 1890 v Myslkovicích žilo již jen 71 osob židovského vyznání a v r. 1930 pouze 2 osoby.

Po zámku je v obci nejvýstavnější budovou jednopatrový dům lihovarníka Fischla, který stojí hned vedle zbytku lihovaru. Snadno jej nejdeme u Dolejšího rybníka. Lihovar s obytným domem postavil Žid Zikmund Doschl po r. 1800. Lihovar prosperoval a zaměstnával mnoho lidí z řad Židů, i místních sedláků, kteří prý líh vozili až do slunné Itálie, do Verony.

Na Fischlův lihovar přichází pohroma v podobě nedostatku vody, když mu vrchnost vypověděla dodávku vody z rybníka. Po marných pokusech zásobovat se vodou z vlastních studní, prodává lihovar majiteli panství, hraběti Vratislavovi a odchází z Myslkovic okolo r. 1890, což jenom urychlí odchod Židů z Myslkovic.

Pohromy, které významně poznamenaly židovskou obec, byla cholera, kterou do vsi zavlekli v r. 1866 pruští vojáci za prusko-rakouské války a veliký požár v r. 1892, který zničil velkou část „Židovny“.

V r. 1939 podléhalo nacistickým rasovým zákonům 9 osob a těmi se historie Židů v Myslkovicích uzavírá.

Po Židech tu zůstal židovský hřbitov, který byl založen před r. 1750. Najdete ho severně za vsí, za fotbalovým hřištěm, u lesa. Na hřbitově jsou barokní a klasicistní náhrobky. Hřbitov je udržován rodinou Novotných z Myslkovic.

          Myslkovická Synagoga

Doporučená literatura: Židé v Myslkovicích – A. Novotný, Myslkovice 1999

 .

webmaister